Týden 5: Můj nový šéf

Když jsem v devátém měsíci s obrovským břichem odcházela z banky, měla jsem naivní představu, jak se budu na mateřské věnovat tomu, co chci. Jak konečně už budu mít více času na domácnost, budu vyvařovat a péci jeden koláč za druhým a celá domácnost bude naleštěná a uklizená. V mezičase jsem chtěla chodit na procházky do lesa a na kafíčka do města. Prostě nalajnovaná kariéra stephordské paničky. Můj nový šéf mi ale vysvětlil, že se pro mě skoro nic nemění:

• že stejně jako do teď budu pracovat jen pro něj a to bez nároku na náhradní volno, pevnou pracovní dobu a že jsem k dispozici (sic ne na telefonu, ale pořád na zavolání) 24 hodin denně
• někdy se mi stávalo, že jsem rakouštině mého šéfa moc nerozuměla, to je teď ještě horší - stále nedokáži rozlišit jemnou nuanci ve výrazu  EEEEHHH, zda chce kadit, nebo je to jen výraz nespokojenosti s polohou a stačí ho převrátit na břicho, či na záda
• zastupuji ho před úřady, přebírám za něj poštu, kterou rovnou vyřizuji
• připravuji pro něj nejen kafe, ale rovnou celodenní mléčnou stravu
• domlouvám mu jednotlivé schůzky (například s babičkou), organizuji mu denní program 
• jsem jeho módní stylista, kosmetička, masérka i pedikérka v jednom, akorát se trochu děsím dne, kdy na mě padne role holičky
• jsem jeho osobní řidič (teda spíš nosič), zásobovač 

Doma se toho změnilo více... daleko víc si vážím sušičky na prádlo. Někdy se stihnu obléci a učesat až před spaním. Jsem daleko víc multifunkční...a snažím se využít každé volné chvilky. Takže třeba ráno si při přípravě kávy pro mě a mého partnera (říkejme mu třeba pan Tau), si zvládnu vyčistit zuby a taky umýt alespoň malou část z neustále se zvětšující hory nádobí.
Jak zvládáte nový job matky vy?